Jsem ulítlá, když pořád fotím kočky? Pejsky? Stromy a kytičky? NEJSEM! Prostě se mi to líbí! Fotím to, co mne nějakým způsobem osloví, chytí u srdíčka! A je to vše amatérské! Starý foťák, zkušenosti žádné, ale to není podstatné! Líbí se! I tyto stránky! Bez jakýchkoliv ajťáckých zkušeností! Musím se fakt pochválit! Amatérismus! Ale můj!!!

Objevila jsem krásy Twitteru! Je pravda, jak píše Forbes: Facebook je jako hospoda, vše řešíš u jednoho stolu a nechceš nechat přisednout nikoho, koho neznáš. Twitter je jako koktejlová párty, kroužíš kolem hloučků debatujících, tu přidáš trošku, tady také a jdeš pokecat dál!

Čas! Ten čas! Pořád a pořád letí! Hledám! A najdu!

Tak! Právě jsem se dozvěděla, že to jde! Tedy přečetla jsem si to! A jsem z toho úplně hotová! Každý den se na to podívám! Závazek? Znáte to. Něco si usmyslíte, chtete to udělat, kousek uděláte a pak zjistíte, že jste sami, že na vás divně koukají, kritizují vás, blbý kecy (což je normální). Najednou jste vybočili z řady. Tím, co děláte, jak vypadáte, co říkáte. A dostanete strach. Začnete se v tom strachu patlat. A patláte se tak dlouho, že to, co jste chtěli udělat, stojí, nebo to úplně vyignorujete, zahodíte, vymažete. Žádná změna. A pak přijdou výčitky a jedete nanovo. A ten slib, který jste si dali. Hryže vás a vy víte, že je to jedinná šance, musíte to udělat. Vždycky jsou 2. Nebe a Peklo, Bůh a Ďábel, Slunce a Měsíc, Rub a Líc, Malý a Velký, Vítěz a Poražený ... . Znám to. Je třeba to v sobě najít, chytit a už nikdy nepustit. Bolí to, ale chvíli, a potom krása, uspokojení, obdiv, atd.! Je to jako porod. Žádná zkratka!

Tak jsem ode dneška zase TETA! Nikolka se narodila brzy ráno a řeknu vám, je to pěkná holka! Mám takovou radost, že se to ani napsat nedá! Zase je nás o jednoho člobrda více! Jsme totiž velká rodina! Tady je příběh: "Žili byli v jedné krásné vesnici čtyři sourozenci, tři kluci a jedno děvče. V určitý čas odešli z domu, našli si partnery a samozřejmě chtěli dítě, aby mu předali všechno to krásné co sami znají a umějí! Tak si to vzali za své a narodili se jim děti: každému z kluků po jedné holce a dívce tři kluci." Závěr?  O nic nejde, jen tak zajímavá matematika.