SOBOTA

Ještě pořád je sobota. Den šestý. I když už je vlastně neděle, den sedmý. Je dávno po západu slunce, takže proto. Dřív se další den takto počítal. Krásný slunečný den. Klid a pohoda. Sluníčko svítí, lehký vánek, obloha modrá a občas se objeví bílý mráček. Jako peřinka. Dlouhá snídaně. Ptáci "řvou". Cítím vůni lesa. Kluci hrají nohejbal nebo fotbal. Nevidím je celé, jsou vysoko. Voda zurčí a vydává zvláštní bublavé zvuky. Stromy ševelí. Ta vůně! Tam, kde byli koně, stojí maringotka. Kytičky. Miluji kytičky. Koňské koblihy. Pejsanům chutnají. Zase jiná vůně. Slyším amplion. Řve! Najednou vše ruší! Pohoda a rozjímání je pryč! Honem se srovnat! Co to je? Koňský den, závody, překážky, soutěžící, koňáci, příznivci a čumilové, plno aut. Ten amplion k tomu patří. Stromy zvuky tlumí! Najednou ho neslyším! Lidé okolo mne, usmíváme se! Sluníčko svítí a ta viditelnost! Rozhled nádherný! Houkání vlaku se nese údolím. Šípky lákají - utrhni si mne! Poslední práce na políčku. Štěkot psů a vytrhané koleje. A zase les a jeho vůně. Rozkvetlé kytky. PROSTĚ SAMÁ NÁDHERA! Relax! Život je opravdu fascinující!